Seznam výrobců

 


ROCK FOR PEOPLE 2010

Vloženo: 07. 07. 2010

Návštěvu letošního festivalu iniciovala přítelkyně, protože je obrovskou obdivovatelkou hlavních headlinerů, britských Muse. Já jsem pochopitelně nadšeně souhlasil, jelikož jsem tam byl předloni na The Offspring a atmosféra RFP mě uchvátila. Po zjištění, že cena lístku na jeden den s Muse je srovnatelná s cenou festivalu, jsme se rozhodli navštívit Hradec Králové na skoro celý festivalový program. (Letošní ročník se konal opět na vojenském letišti v Hradci Králové, kde probíhal od 3. do 6. 7.) Pro toho, kdo tam nikdy nebyl je asi dost těžké shrnout, ohodnotit a nastínit celou akci, proto vsadím na klasické vyprávění a začnu od začátku.

Do Hradce jsme přijeli autem 4. 7. v osm večer, ačkoliv večírek pro nedočkavé (pár skupin  na pár podiích) proběhl již předchzí den, kde nás ovšem nic dle programu nezaujalo. Bál jsem, že nebude kde parkovat, nicméně organizátoři si pronajali skoro celé letiště. První noc jsme tedy stáli asi 10 minut od stanového města, které se vyskytovalo vzdušnou čarou asi 150 m od hlavní stage. Po příchodu do stanového města jsme zaplatili každý další finanční obnos za vpuštění dovnitř, s možností postavit si stan kdekoliv. Ukázalo se, že jsme opozdilci, takže jsme stanovali na jakési děsivě tvrdé hlíně, do které občas někdo zakomponoval jakési vojenské součástky. Parkování a ubytování nám zabralo hodinu a poté jsme se mohli konečně vydat do areálu festivalu.


Klasická security prohlídka, ověření pravosti lístků, nasazení zápěstních pásků a hurá na 1.stage, která je po ruce. Jo a pivo!



Přišli jsme na t-music stage (největší stage a kvůli Muse největší v historii RFP), kde zrovna vyhrávala celkem dobrá kapela. Potom jsme zjistili, že se jedná o Skunk Anansie s temperamentní zpěvačkou Skin, která nakráčela v jakémsi nadčasovém kostýmu, který časem odhazovala a ke konci tam pobíhala pouze v tílku a legínách. Po skončení jsme se přesunuli vedle na The Prodigy, o kterých napsali do RFP manuálu, že se jedná o elektronický punk, hard core a nevím co ještě. Mně se zdála jedna písnička jako druhá, tedy nudná, nemelodická, s dvěma lídry, vypadající jako kdyby zrovna odešli z jeskyně, navíc hulákající do nesmyslných elektrotónů fucking a možná ještě fuckoff. Potom mě rozbolela hlava a utekl jsem (určitě to nebyl následek sobotní party!). 


Vedle zrovna začínala skupina Dreadzone. Ty sice parodovali nějaké jamajské kulturní songy, do kterých zakomponovali moderní styly, včetně rocku, ovšem bylo to mnohem lepší, přijatelnější a navíc byli i poměrně sympatičtí. Kulhající zpěvák přirozeně začlenil svou hůl do tanečních prvků, které prováděl na barové židli. Bylo to v pohodě a byli poslední na programu toho dne, takže byl čas vyzkoušet stanové podloží. Nebylo to nejhorší, jen někdo znovu objevil hru HOVNO!, takže se táborem cyklicky a pravidelně celou noc nesl s postupně zesilující razancí pokřik HOVNO!



Druhý den na nezalesněnou plochu letiště pražilo od rána vše spalující slunce, které nás vyhnalo do venkovních umýváren na ranní očistu. Fronta u korýtek s pitnou vodou na čištění zubů byla fascinující, ale hrdě jsme ji vystáli (naposledy). Poté jsem si chtěl dát kávu, ale v jediné kavárně před vchodem do stanového města byla fronta, která se několikrát točila a tak jsme usoudili, že bude lepší dát si presso v Hradci, kam jsme se stejně chystali na nákup. Zde se ukázalo auto velikou výhodou, protože jsme kdykoliv mohli jet do obchodu, nemuseli jsme se spoléhat na přeplněnou a v této části města zřídka jezdící MHD. 
       Po obědě, nákupu a kávě jsme odjeli zpět do areálu, kde jsme díky včasnému příjezdu chytili místo na parkování přímo u stanového města, což bylo skvělé. Vedro bylo nesnesitelné, tudíž bylo nezbytností navštívit místní rybník, který pořadatelé šikovně zařadili na mapu areálu a postavili tam stánek s nápoji a dokonce zaplatili plavčíkům, aby to tam pohlídali.
      Odpoledne jsme navštívili Winsdom in Chains, což je úderná americká skupina, hrající trochu z punku, trochu z hard core a možná trochu z metalu. Na rozjezd dobrý. Pak jsme si řekli, že se koukneme po celém festivalu. Pochopitelně reklama na všechno a všude, festival byl prošpikován reklamou víc než sekaná špekem, ale zcela to chápu, protože se to jinak zaplatit nedá. Navíc se dané sponzorské společnosti celkem činili, různé produkty nenutili násilně, ale spíše hravě, formou soutěží, závodů a podobně. Pivo dodal Staropramen, whisky (nebo whiskey) Jack Daniel´s a energy drinky Semtex. Koukli jsme se i na Jam stage, která byla založená na improvizaci a interakci s divákem (dokonce zde probíhali výuky bicích) a rock & pop stage. Obě byly v hangárech, což umocňovalo komorní atmosféru.
 

Čas se nachýlil a já jsem se vydal na Jello Biafra & The Guantanamo School of Medicine. Frontman kultovních Dead Kennedys, anarchistický myslitel a někdo říká, že i skvělý rétor vystoupil o 20 minut později, jelikož si spletl místo konání a volal z Českého Brodu, kde že to jako je. Potom byla mezera, kterou jsem vyplnil spíše ze zvědavosti Čechomorem, ale kvůli dešti jsem je sledoval z baru. Čas kvapil a bylo nutné se přesunout k hlavní t-music stage, protože hrozilo, že na Muse nic neuvidím, pokud přijdu pozdě.  

Přiznám se, že mě dost zajímali, protože kolem nich v poslední době vznikla jakási aura dokonalosti. U t-music jsme se střetli s přítelkyní na představení zpěvačky a oceňované americké herečky Juliette Lewis (byla vcelku dobrá). Ta končila hodinu před Muse a od té doby jsme čekali na místě. Nutno podotknout, že se skutečně odhad ukázal pravdivým a od 20.55 až do 22.00 se kupili Muse fans poblíž pódia a během 15 minut bylo jasné, že už se nedostanu ani pro pivo. Muse začali v 22,15, odehráli prvotřídní, profesionální set, plný hitů (údajně). Jejich hudba byla úžasná, rocková, propracovaná do nejmenších detailů a asi i geniální, stejně tak zpěv, což mi zrovna tak úplně nesedlo. Dokonalý Bellamyho tenor působil (alespoň na mně) neosobně a chyběl mi tam nádech lidskosti.


Za to v kombinaci se světelnou a laserovou show působila celá produkce neuvěřitelně giganticky, monumentálně a nevím jak ještě. Rozhodně to byl headliner s velkým H, i přes to, že to nebyla tak zcela moje krevní skupina. Jak vtipně poznamenala přítelkyně: „nezpívají o chlastu, ženskejch a blití.“ Asi trefila hřebíček na hlavičku.
 
Následující den se honili mračna a přeháňky, takže jsme využili dopoledne ke spánku, nakoupení potravin a četbě ranních festivalových novin, které vycházeli každé ráno a informovali o předešlém dnu. Odpoledne jsem najel na kofeinový režim, jelikož jsem musel nejpozději v 6,00 ve středu vrátit vůz, takže bylo nezbytné řídit přes noc. Zde se konečně
projevila jiná výhoda energetických nápojů, než možnost míchání s vodkou. Odpolední
produkce, probíhající střídavě na velkých pódiích, byly žánrově velmi podobné. 

Jednalo se především o punk, hard rock, hard core, ska punk, indie rock atd., takže jsem různě lítal od jednoho k druhému. Vše krásně navazovalo, jelikož nikdo nedostal delší prostor než 55 minut a za ten den jsem stihnul neuvěřitelné množství zahraničních kapel, z kterých jsem nejvíce ocenil Gallows, The Subways, Horkýže Slíže, Billy Talent a NOFX. Výše zmiňovaní Gallows byli hodně punkoví, hodně arogantní a hodně nepříjemní, ale měli jiskru. Subways mě překvapili, protože hráli poměrně melodicky a přitom tvrdě. Bylo to dobré, ale příliš přechválené v programu. Billy Talent by byli fajn, nebýt posledního CD, které udělali hodně elektronické.

 
NOFX nevím, jestli má cenu komentovat. Prostě rebelové bez příčiny, kteří si na jevišti dělají co se jim zlíbí a tváří se zrovna, jak je napadne, nebojí se provokovat dav, ale i sebe navzájem, což je komickým zpestřením jejich výstupů.
Prostě super!


Můj názor
Festival je po organizační stránce do detailu připraven a nikdy a nikde se co vím nevyskytly
jakékoliv kolapsy, které by znepříjemnily dění. Celé je to velmi ekologicky pojaté,preferují
třídění odpadu a ekologii celkově, čímž se dostali na seznam ekologicky vedených festivalů.
Během celé akce se stará třísměnný provoz o recyklaci na dopravních pásech, kam dokonce
lákají dobrovolníky z řad návštěvníků na brigádu, pod záminkou, že jim bude zpětně
proplacen lístek. Obrovský festivalový park skýtá nepřeberné možnosti. Výhodou jsou určitě
jednotlivé letecké hangáry, kam je možné umístit libovolná podia, ale i odhluční dvě největší stage pod širým nebem, takže není nutné chodit kdovíjak daleko. 


Celkově bych vytknul jen jedno jediné a to jsou ceny. Pochopitelně se to dá očekávat, ovšem když uvážíte, že pivo stojí 32 Kč, tak už je to prostě na peněžence znát. Teď jsem tam díky snížené konzumaci lihovin a nákupu jídla v Hradci nechal pouze 1500 Kč, ale před dvěma lety, kdy jsme byli bez vozu a odkázáni na festivalové město, mě tato dovolená vyšla bez lísku na 4000 Kč.
 

Zajímavosti, na které si vzpomenu
Skupina Vypsaná fixa se rozhodla na RFP natočit CD z koncertu a už druhý den ho
distribuovat v RFP merchandise shopu. Muse přijelo s vlastní technikou, ale z původních 16-ti kamionů aparatury přijeli jen Muse si řekli o rekordní částku za svojí produkci, dokonce překonávající rekord The Offspring. Celodenně probíhali za 600 Kč lety vrtulníkem nad areálem letiště. Dinner in the Sky stála 200 Kč a jednalo se o cca 20 minutový dýchánek s pivem na jeřábu ve výšce bohatě postačující k vidění celého festivalu. Svůj stan zde poprvé představilo
ČVUT. Bylo zde k vidění spousta technických „zázraků“ a vyhlášena soutěž: Vyfoť na fesťáku Prestige a dostaneš dárek. V pondělí bylo v areálu cca 30 000 lidí. 


Na celém festivalu bylo skvělé, že na začátku ještě bylo snadné rozeznat jednotlivé skupiny lidí, ale s přibývajícím časem stráveným na festivalu, možností se jakkoliv vyzdobit ve stáncích s různými doplňky a jakkoliv se opít, se začaly smývat rozdíly mezi jednotlivými skupinkami a během těch tří dnů se osazenstvo zcela promíchalo. To je úsměvné, ale bohužel i smutné, protože se teď budeme muset všichni opět proměnit v civilizované (civilizovanější) osoby, začít zase předstírat, že se alespoň částečně chováme dle konvencí společnosti a všichni nás budou štvát a potlačovat naše invence. Celkově hodnotím festival jako skvělý (a to nejen výběr kapel), užil jsem si ho, bylo to náročné, ale krásné!



Komentáře k článku

Zašlete nám Vaše názory k tomuto článku.

Jméno:
Email:
Text vzkazu:
 
Doprava Slovensko
Přihlášení
Registrace
Výměna a reklamace

Chcete dostávat novinky e-mailem?

AB Tulip

Converse