Seznam výrobců

 


MASTERS OF ROCK 2010

Vloženo: 21. 07. 2010

Jako každý rok jsme všichni s napětím a nedočkavostí očekávali datum začátku festivalu Masters Of Rock. Letos to ovšem bylo krapet jiné, protože jsme na rozdíl od předešlých ročníků vyrazili autem. S výbornou náladou jsme se s přítelem rozjeli směrem Vizovice. Po útrpné tříhodinové cestě ve 40°C jsme kolem poledne konečně dojeli na místo a modlili se, aby bylo místo v kempu Dřevosklad. Měli jsme štěstí, a i když už byl kemp téměř plný, chytli jsme krásný flek. Cena kempu za celý festival za auto byla 1200 Kč, ale vzhledem k tomu, že v areálu kromě hospody a sprch byly také čisté splachovací záchody, suma mi zas tak hrozná nepřišla. Zato následující čekání na černo-fialovou pásku MOR 2010 bylo opravdu šílené. Neskutečný dav lidí se škvařil ve výhni na přímém slunci a jen velmi pomalu se posouval k sekuriťákům. Jen co jsme se protáhli za vstup a vyzvedli CD pro prvních 10 000 návštěvníků, hodili jsme zpátečku a šli najít nějaké pěkné místo u řeky, kde jsme vydrželi až do večera.



Před Ronnie James Dio Stage jsme se dostali až na vystoupení ex-zpěvačky Nightwish, Tarji Turunen, a bohužel musím říct, že hnát se na její vystoupení v doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů byla opravdu škoda. Filda nebyla vůbec slyšet, Tarja do publika solila jeden ploužáček za druhým, a podle toho, kolik lidí znechuceně odcházelo, nebyla jsem jediná, komu se výběr písní nelíbil. Tarju na podiu vystřídal bubeník Mike Terrana, ale ani on nic moc extra nepředvedl. Čekala jsem pořádnou metalovou sypanici, a místo toho se v pomalých melodiích vážné hudby probubnoval až ke světovému rekordu. V takovémto tempu bych to ale zvládla taky, a to ani neumím bubnovat. :) Publikum postavili na nohy až švédští Sabaton a kdo vydržel, nelitoval. Ovšem moje ségra nevydržela, usnula na zemi na dece a nevzbudilo ji ani to, když přišli dva chlapíci a začali ji do té deky balit s tím, že si ji odnesou. :)

V pátek ráno jsme se probudili pěkně vysaunovaní. Pochopili jsme, že bude ještě větší vedro než včera a s namočenými ručníky přes hlavu vyrazili do areálu. Stihli jsme závěr kapely Citron, kde zazněla hitovka "Ocelové srdce", a pak už jsme si jen užívali Visací Zámek. Jejich vystoupení jsou vždycky zárukou pořádně vtipných a rejpavých průpovídek a jinak tomu nebylo ani ve Vizovicích. Akorát když po nich část publika neustále něco házela – rohlíky počínaje, víčkama od petek konče – bylo na muzikantech vidět, že opakovaný vtip opravdu přestává být vtipem, obzvlášť když se sem tam někomu podařilo trefit se. Večer odehrála naprosto výborný koncert Epica, která se nebála zahrnout do svého setlistu starší a osvědčené songy. To se bohužel nedá říci o fanouškovsky nejsilnějších Manowar, kteří poměrně zklamali. Víceméně hráli samé nové věci a zřejmě kvůli nezáživnému DeMaiově sólíčku a spoustě řečí kolem nezbyl čas na pořádně profláklé kousky. Jedinou světlou chvilkou byl song "Warriors Of The World", ale dojem z celku stejně nezachránil.


V sobotu jsme se po zkušenostech z páteční Sahary rozhodli k radikálnímu kroku a prakticky od rána jsme se vnitřně i zvenku chladili v místní sklepní místnůstce. A musím uznat, že pořádně chlazená desítka ze skla za pětadvacet byla hodně dobrým tahem. Ven na sluneční světlo nás paradoxně vyhnali až polští pekelníci Behemoth, kteří odehráli perfektní set.


Nejvíce potěšila píseň "Chant For Ezkaton", která byla zakončením pro mě poměrně krátké show. Chvíli po tom, co Nergal se svou družinou zalezl zpátky někam pod zem, se strhla pořádná bouřka a my jsme byli vyhnáni do krytého stánku v kempu, kde jsme setrvali až do pozdních ranních hodin. Skóre tohoto sezení bylo jasné druhý den po probuzení – jedny ztracené brýle, jedno sedřené čelo, jeden ulomený zub a vyrabované všechny zásoby z auta, včetně těch, co nebyly naše :)

V neděli se mi poštěstilo poprvé slyšet kapelu Harlej bez fenomenálního Šafránka a musím přiznat, že mi tam hodně chyběl. "Pověste ho vejš" a "Zrzi, zrzi" jsou prostě hitovky, které tak jako on nedokáže podat nikdo. Je to stejná situace jako s Arakainem, který i když pokaždé předvede skvělou show stejně jako ve Vizovicích, zanechává pocit jakési nostalgie a smutku nad tím, o kolik by to bylo lepší s Brichtou. Tím bych ale nerada řekla, že Honza Toužimský a zbytek kapely odvádí špatnou práci. Prostě je to pro mě nová skupina se svým vlastním nebrichtovským stylem.

Nedělní večer byl ještě hodně nabitý, ale nás už volali povinnosti zpátky na cestu. Naposledy jsme se ohlédli po davu šílícím na Accept a se slovy za rok zas! zasedli do auta.      


Bára

Komentáře k článku

Zašlete nám Vaše názory k tomuto článku.

Jméno:
Email:
Text vzkazu:
 
Doprava Slovensko
Přihlášení
Registrace
Výměna a reklamace

Chcete dostávat novinky e-mailem?

AB Tulip

Converse